O nás
Rosalie Bennettová (Sali)
Sportovní kynologií se zabývám od roku 1982, kdy jsem si pořídila svého prvého psa malého knírače P+S bez PP jménem Robin a začala jsem navštěvovat KK Praha Komořany.Tehdy tam bylo jedno z mála center výcviku malých kníračů,a pod vedením ing Rozové a ing. Sameláka jsem se prokousala přes své kynologické začátky, Robin složil ZMMP a začal soutěžit podle ZMP 1.Bohužel jsem se strašně dlouho srovnávala s zezačátku chybným nácvikem stop. Robin začal rozumně čuchat až ve vyšším věku,kdy mu pak úraz kolene znemožnil toto zúročit.
V roce 1990 jsem tedy začala vybírat druhého psa do týmu,chtěla jsem už plemeno velké...Volila jsem mezi dobrmanem a malinoisem,kteý se tou dobou začal v Čechách objevovat.Volila jsem tehdy dobrmana,a zakoupila zvíře s rodokmenem napůl pracovním,napůl exteriérovým-Arne Tekram.Pes byl nesmírně výstavně úspěšný,šampion ČSFR,Klubový vítěz,z deseti výstav získal devětkrát CAC,dvakrát CACIB,bohužel absence odolnosti a pracovního tahu spolu s mou nezkušeností a neschopností najít k jeho projevu klíč mu znemožnila složit jakoukoliv zkoušku.V pěti letech uhynul na opakovanou torsi žaludku.
Druhého dobrmana jsem volila z pokud možno pracovní krve,Andy ze Saskova dvora(Arkoun).Pes jevil nesmírnou chuť do práce a vysoký temperament,ovšem jako výborný obranář s rychlými reakcemi a projevem místy až překotným neměl dost trpělivosti ke klidné práci s pachem,a já tehdy ještě nevěděla, jak se tento problém správně metodicky řeší...vrcholové zkoušky složil až ve vyšším věku,a také uhynul na torsi žaludku,v osmi letech.
Ještě za jeho života jsem zakoupila fenu malinois,Beauty Aibara,ale udělala jsem opět tu samou chybu jako s Arnem-rodokmen obsahoval pracující exteriéráky a zvíře opět postrádá ten pro pracovní maliny typický vitální houževnatý projev... Po složení národních a TART "jedniček"a startu v několika lokálních závodech jsem její pracovní kariéru ukončila,a Meruna se ke své veliké spokojenosti stala "společenským žlutým psem"dělajícím společnici Láďově mamince.
Začátkem roku 2002 jsem se spojila s kamarádem Láďou Tejmlem na bázi už nejen tréninkové,a začali jsme s naší smečkou žít a cvičit u Kladna .
Domácností nám prošlo několik nechtěných bezpapírových dobrmanů,které jsme přecvičovali a nově umisťovali,a nějak se stalo nepsanou dohodou,že doma vždycky jeden dobrman bude...Poněkud neplánovitě po smrti Arkouna jsem zakoupila již kupírovanou pracovní fenečku Kora Black gong,která bohužel na jaře 2005 utrpěla při tréninku tříštivou zlomeninu levé tibie i fibuly,léčenou osteosyntézou,a zůstaly jí trvalé následky ve formě vytočené končetiny, a blokující se koleno, takže po marných pokusech o rehabilitaci přešla do invalidníhio důchodu.Současně s ní jsem si pořídila maliní fenečku Bora Jirka,dceru legendárního Frama Malidaj,přezdívanou Bobulka či maligna,a s její povahou jsem také velmi spokojená.Ještě jsem pro Ládíka jako náhradu jeho oblíbeného Arkouna přikoupila dobrmánka Fernando Halit Paša, zvaného Ferdík, z kombinmace exteriérové pracovní feny a pracujícího exteriérového plemeníka,a čas ukáže,nakolik je tato kombinace přínosná .
Ladislav Tejml (Tchor)
Můj první pes byl v roce 1985 BOR Braxal (o: MIKI z
Ladvelu a m: ORA Vorová propust) s tímto psem jsem se ale nevěnoval
sportovní kynologii, pes měl pouze základní ovladatelnost a byl určen jako společník
pro společné výlety se skautským oddílem (v té době TOM ) Po jeho smrti v
roce 1993 jsem si od Zdeňka Ryzáka ze Středokluk přivez štěně Ada
Kázyr (Ája)(o: NOR Ze sedleckého pláníku m: Vanda z Golha) se kterou
jsem začal chodit ve Středoklukách na cvičák,kde jsem se začal učit
kynologickou abecedu a zároveň jsem se začal učit figurovat. Postupně jsem
s Ájou složil zkoušky celého národního řádu a zúčastnili jsme se třikrát
MR TART.
V roce 1996 jsem si vzal domu druhou fenu NO Gertu z Golha
(o:Brest Anrebri m: Tora z Golha) ,se kterou jsem ale z důvodu " přílišné
opravdovosti" nedělal obrany (podřídil jsem výcvik bezproblémovému životu
mezi lidmi v Praze) takže Gerta nemá složenou žádnou všestrannou zkoušku.
V roce 1998 jsem si nechal z Ájiného vrhu štěně ARA mezi
lány (o:Ben z Ajbaku), se kterou jsem cvičil a závodil až do roku
2003, kdy jsem ze zdravotních důvodů musel ve výcviku s ní přejít do
rekreačního režimu.Její místo po mém levém boku pomalu nahrazuje Ferdík,a ke
spolupráci si mě aktivně sama vybrala u nás dlouhodobě bydlící importovaná fena
dobrmana Edinstvennaja
Moja Iz Gratsiano. Z jejího minulého vrhu jsme si ponechali černou fenečku
Kobra Halit Paša.
Kromě výcviku psů se věnuji figurování a specializuji se hlavně na práci
s problémovými psy.
Naše cíle
Naší filosofií ve výcviku je vychovávat nikoliv tvrdé pracovní individuality,ale společensko-sportovní tvory schopné kromě rozumného výkonu na place i normálního života mezi ostatnímu lidmi i psy. Zvířata nekotcujeme,pokud to není nezbytně nutné,a nikdy ne trvale. Náš domeček má dvě nezávislá poschodí se dvěma dvory a dvěma přístupy,a v dolním patře v obytné jídelnokuchyni žijí "naši jakopracující" Kira, Ferda, Bobule i Kobra, a v horním patře v počítačové dílně křížené s ložnicí naše důchodkyně ovčandy a "mamina Miuna".
Několikrát týdně bereme na společné venčení celou dospělou smečku,všechny dospělé feny se v náhubkách spolu mohou volně smísit. Štěňata se s dospělci kontaktují ze začátku za bezpečnostních opatření,aby nedošlo k úrazu i nechtěnému,poté,co odrostou, jsou na procházkách volně zapojena do společenských psích aktivit.Tréninkovým aktivitám se s nimi samozřejmě věnujeme individuálně.
Náš výcvik probíhá pro naši vysokou časovou zaneprázdněnost již nějakou dobu na bázi bohužel jen čistě rekreační,orientujeme se na TART, a dáváme přednost pachovým pracem, volně loženým stopám cestou necestou, vyhledání předmětů v členitém terénu, a z obranářsko-pachových prvků vyhledání ukryté osoby v členitých terénech a v objektech.Smyslem těchto aktivit je užít si s partou a zabavit psy,nikoliv skládat zkoušky a startovat na závodech,ale když i toto se povede,budeme více než spokojení.
Snažíme se trénovat obrany i praktické v čistě sportovním duchu,mladá zvířata vedeme k začátkům hravých loveckých obran na sebe. Tento přístup je zaměřený na osvojení si správných náskoků,plného klidného zákusu,hravého krokování i klidných pouštěček dobrovolně prováděných štěnětem proto,aby mohl dostat znovu kousnout a další porci té parádní lovecké hry.I u dospělých zvířat,zvyklých kousat v mixu lovu a zloby,se toto dá použít pro procvičení náskoků,soustředění a uvolnění zvířete hrou.Dále viz rubrika "metodiky"a akční fotografie z tréninků.
.